Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Porucha způsobená užíváním alkoholu je jiný název pro alkoholismus. Viz také porucha, alkohol.

Závislost na alkoholu je onemocnění, které často začíná nepozorovaně a plíživě, kdy si člověk zprvu ani neuvědomuje, že se řítí do problémů. Na zhoršující se závislost jej často upozorní až lidé v jeho okolí. Viz také závislost, alkohol, alkoholismus.

Alkoholismus, někdy též porucha způsobená užíváním alkoholu nebo AUD (zkratka pochází z anglického názvu alcohol use disorder), je takové užívání alkoholu, které zahrnuje problémy s kontrolou pití, zaujetí alkoholem, pokračování v užívání alkoholu, i když způsobuje problémy, nutnost pít více, aby člověk dosáhl stejného účinku, nebo abstinenční příznaky, když postižený člověk rychle sníží obvyklou dávku alkoholu nebo úplně přestane pít alkohol. Alkoholismus se podílí na vzniku mnoha různých tělesných i duševních onemocnění. Člověk trpící alkoholismem je označován jako alkoholik. Viz také alkohol, závislost na alkoholu.

Alkohol má v souvislosti s lékařstvím dva různé významy: „Alkohol“ je lidové označení pro etanol neboli etylalkohol, který je zneužíván jako návyková látka v alkoholických nápojích. Z chemického hlediska je „alkohol“ definován jako „jakákoli organická sloučenina, která má alespoň jednu hydroxylovou skupinu (–OH, tedy kyslík a vodík) vázanou na nasycený atom uhlíku“; z tohoto hlediska mezi alkoholy patří i metanol (neboli metylalkohol), cukerné alkoholy apod. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz alkohol.

Cukerné alkoholy (angl. sugar alcohols) jsou sloučeniny odvozené od cukrů, které na každém atomu uhlíku mají navázanou jednu tzv. hydroxylovou skupinu (–OH, tedy kyslík a vodík). Konkrétními příklady cukerných alkoholů jsou glycerol, erythritol, mannitol či sorbitol. Viz také cukry, alkohol, polyoly.

Emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: do jisté míry má i vlastnosti impulzivního typu emočně nestabilní poruchy osobnosti, trpí poruchou sebepojetí, má sklon k intenzivním, nestabilním a krizovým vztahům, vynakládá velké úsilí, aby jej/ji partner(ka) neopustil(a), opakovaně vyhrožuje sebepoškozováním, skutečně provádí sebepoškozování, případně i demonstrativní sebevražedné pokusy, má přetrvávající pocit vnitřní prázdnoty. Viz také emoce, porucha, emoční porucha, emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ).

Emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: má sklon k nečekanému jednání, bez ohledu na následky, tíhne k hádkám či konfliktům, zvláště pokud mu někdo zabrání v impulzivním chování, má sklon k nezvladatelným výbuchům vzteku a/nebo násilí, často mívá výkyvy nálad. Viz také emoce, porucha, emoční porucha, emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ).

Diagnostický a statistický manuál duševních poruch (DSM) se někdy používá ke klasifikaci duševních onemocnění. Zkratka DSM pochází z anglického výrazu Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders a často za ní následuje číslo (např. DSM-5), které udává verzi tohoto manuálu. Viz také diagnostika, duševní porucha.

Poruchy autistického spektra (PAS) jsou poruchy psychického vývoje, které jsou charakterizovány různě se projevujícími obtížemi úspěšně se adaptovat ve společnosti, a to v důsledku odlišnosti osobnosti a psychosociální úrovně jedince od většinové populace. Mezi nejznámější poruchy autistického spektra se řadí Aspergerův syndrom a autismus. Viz také porucha, autismus.

Porucha osobnosti je typ duševní poruchy, která se vyznačuje rigidním a na poměry většinové společnosti „nepřijatelným“ způsobem myšlení, fungování a chování. Člověk s poruchou osobnosti může mít potíže vcítit se do pocitů ostatních lidí. To pak způsobuje značné problémy při navazování a udržování „normálních“ vztahů, ať již ve škole, v práci nebo ve společnosti obecně. Viz také porucha a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz porucha osobnosti, poruchy osobnosti apod.